O mně

Jmenuji se Marie Divínová a pocházím ze Zubří na Valašsku. Pečení je moje veliká vášeň. Od mala jsem milovala, když jsem mohla pozorovat (a zavazet) při pečení. Práce s kynutým těstem a následná vůně upečených dobrot mě vždy uvedla do stavu naprosté blaženosti. A tak to mám dodnes.

Velmi jsem obdivovala moji tetu Františku, která byla vyhlášená cukrářka v Hranicích na Moravě. Její luxusní zákusky a dorty byly bezkonkurenční. Proto pro mne později bylo naprosto samozřemé rozhodnutí, stát se cukrářkou. Jenže můj záměr se neslučoval s představami mých rodičů a skončila jsem na úplně jiném oboru. Krátce po nástupu do zaměstnání jsem se vdala a měla děti. Bavilo mě péct pro bližší i vzdálenější rodinu a přátele narozeninové dorty, rolády, řezy a jiné dobroty. Čas od času se někdo vdával nebo ženil a chodívala jsem pomáhat pekařkám péct koláče, koláčky a cukroví do výslužek a na svatbu.

Pečení mě stále bavilo a moje touha být cukrářka a pekařka sílila stále víc. V roce 1992, když jsem byla na třetí mateřské dovolené, padlo rozhodnutí, že si zřídím živnost na cukrářskou výrobu a splním si svůj sen. A tak se také stalo. Všechno proběhlo hladce ( cukrářská výroba byla tehdy volná živnost ) a mohla jsem začít nabízet své služby. Moje plány pozdrželo pár let další těhotenství, ale nakonec jsem se dočkala a živnost rozjela.

Práce mě velmi bavila a spokojenost zákazníků byla motivace do další práce. Jenže velký zájem vedl k tomu, že jsem nebyla schopná vyjít vstříc všem v rámci už tak dost dlouhé pracovní doby. A protože jsem neuměla říct ne, vypadal můj pracovní týden mnohdy tak, že na pátek a sobotu jsem měla objednávky na sedmdesát koláčů, čtyři sta koláčků, tři svatební dorty, rolády, řezy a dorty na dvoje padesátiny. Dodnes nechápu, jak jsem to mohla sama během čtyř dnů zvládnout. Možná proto, že mne nikdy nenapadlo, že to nedokážu.

Tato zátěž se po nějaké době začala projevovat sále většími bolestmi zad. Nakonec jsem byla nucena živnost přerušit a přemýšlet, jak to uchopit a co s mojí prací dál.. Moje profesní plány se začaly ubírat úplně jiným směrem. Stále silněji se začalo hlásit mé jiné JÁ, které chtělo být prospěšné lidem v úplně jiné oblasti (www.salon-nefertari.cz).

Moje cukrářská živnost zcela skončila tak, že jsem byla vyzvána živnostenským úřadem, abych si doplnila vzdělání, protože živnost se stala řemeslnou a potřebuju výuční list. Na začátku roku 1999 jsem tedy živnost zrušila. Nicméně pečení nadále zůstalo mým velkým "koněm". Baví mě zkoušet nové recepty, experimentovat se surovinami, u starých osvědčených receptur jsem si upravila technologie tak, aby konečný produkt byl ve všech směrech dokonalý.

S odstupem času jsem přesvědčena, že všechno, co a jak se stalo, proběhlo nejlépe jak mohlo, protože dělám práci, která mě baví a naplňuje a pečení mi přináší stále radost a je pro mne nepopsatelný relax.

Proto vám nabízím možnost naučit se to co umím. Nabízím možnost umět si upéct křupavý, chutný, voňavý chleba, který zůstane dobrý i po několika dnech, rohlíky, které chutnají jako rohlíky (ne jako lisovaná srouhanka), veky, které se rozplývají na jazyku, toustový chleba vonící máslem, voňavé a chutné vánočky a mazance bez různých chemických stabilizátorů a látek zlepšujících chuť a vůni, svatební koláče a koláčky, které vám vydrží bez újmy na kvalitě a chuti i týden a další dobroty. Naučím vás mít radost z pečení, protože se vám bude dařit díky léta budovanému know-how, které vám předám.

Moc se těším na spolupráci s vámi a také na vaše úspěchy při společném tvoření něčeho tak úžasného jako je domácí pečivo.

S láskou Marie